Parkinsonova nemoc

Parkinsonova choroba je chronické neurologické onemocnění pojmenované po Dr.Jamesu Parkinsonovi, londýnském lékaři, který ji roku 1817 jako první popsal. Nemoc je dodnes známa pod původním názvem "paralysis agitans" - česky dle některých pramenů "obrna třaslavá", i když se jedná o pojem zavádějící, protože obrny v pravém slova smyslu nepatří mezi její příznaky.

Parkinsonova choroba je pomalu postupující onemocnění centrálního nervového systému, které postihuje malou oblast buněk ve středním mozku zvanou substantia nigra. Postupná degenerace těchto buněk způsobuje úbytek důležité látky, zvané dopamin, v mozku. Dopamin má význam jako tzv. mediátor, t.j. látka přenášející informaci mezi nervovými buňkami a účastní se tak nervové regulace pohybu. Dojde-li ke kritickému poklesu hladiny dopaminu (odhaduje se pod 30% normálních hodnot), objeví se jeden nebo více klasických příznaků Parkinsonovy choroby:

  • Klidový třes (na jedné nebo obou stranách těla)
  • Povšechné (generalizované) zpomalení pohybů (tzv. bradykineze)
  • Ztuhnutí končetin (tzv. rigidita)
  • Poruchy chůze a rovnováhy (tzv. posturální dysfunkce)

Je znám obraz postižených oblastí mozku při mikroskopickém vyšetření.