Jaké jsou příznaky Parkinsonovy nemoci a parkinsonského syndromu?

Základní příznaky:


Klidový třes (na jedné nebo obou stranách těla)
Povšechné (generalizované) zpomalení pohybů (tzv. bradykinéza)
Ztuhnutí končetin (tzv. rigidita)
Poruchy chůze a rovnováhy (tzv. posturální dysfunkce)


dále také:
Snížení souhybů horních končetin (například při chůzi)
Snížení mimických pohybů (tzv. hypomimie)
Méně časté mrkání (Stelwagův příznak)
Malé písmo (mikrografie)
Porucha výslovnosti (tzv. dysartrie)
Epizody pocitu "zaseknutí na místě" zejména na začátku zamýšleného pohybu
Šouravá chůze
Mastná kůže
Pocit deprese a úzkosti
 
První příznaky mohou být různé, obvykle se objevuje zpočátku pocit slabosti a únavnosti. Zprvu se obtíže zpravidla objevují na jedné straně těla a po určitou dobu tato jednostrannost přetrvává. Častým příznakem na počátku nemoci bývá třes, zejména horní končetiny, obvykle jednostranný. Tento příznak bývá patrný zejména v klidu nebo při chůzi. Písmo bývá malé, hlas monotónní, výraz obličeje maskovitý. Pacienti pociťují obtíže zejména když chtějí zahájit nějaký pohyb.
Klidový třes je charakteristický příznak, po kterém dostala Parkinsonova choroba svoje původní označení "obrna třaslavá (paralysis agitans)". Třes je pomalý a pravidelný - rytmický. Obvykle začíná na jedné ruce a teprve později postihuje opačnou stranu. Občas může být třes pozorován i na dolní končetině, také je možný třes v oblasti rtů a jazyka či krku. Při provádění volních pohybů třes obvykle ustupuje - odtud označení klidový třes.


Slovo bradykineza pochází z řečtiny a znamená "pomalý pohyb". Projevem bradykinézy je mnoho dalších příznaků, například výše zmíněný maskovitý výraz obličeje, méně časté mrkání, obtíže s "nastartováním" pohybů (tzv. hesitace,kdy pacient přešlapuje na místě a nemůže se rozejít), malé písmo- "mikrografie". Projevy bradykinézy mohou být pro pacienta velmi nepříjemné, často jsou však dobře léčebně ovlivnitelné.


Rigidita - je odborný termín, kterým označujeme zvýšené napětí svalstva vklidu i při pohybu. Pacient například pociťuje ztuhnutí v oblasti končetin nebo i krku. Rigiditu je možné příznivě ovlivit antiparkinsoniky.


Poruchy chůze - bývají v lehké formě vyjádřeny již na počátku onemocnění, zpočátku jen nedostatek souhybů horních končetin při chůzi, později se objevují malé kroky a šouravá chůze. Objevuje se jev tzv. propulze, kdy pacient postrčen dopředu dobíhá malými krůčky těžiště. V pokročilých fázích onemocnění se mohou objevit situace jakoby zamrznutí, kdy se pacient zdá "přilepen k podlaze".


Poruchy rovnováhy se obvykle objevují v pozdějších stádiích Parkinsonovy choroby, ale mohou být velmi nepříjemné až invalidizující. Pacient není schopen udržet vzpřímenou polohu, často dochází k pádům. Použití pomůcek - například francouzských holí může být nezbytné.


Příznaky související s léčbou


fenomén "on-off"

Při podávání antiparkinsonik, zejména po více letech léčby, může pacient pociťovat vymizení příznivého účinku léku před podáním další dávky. To znamená, že pacient po určitou dobu od podání léku se cítí dobře ("on"), přičemž účinek poté vymizí a znovu se objeví příznaky parkinsonismu ("off"). Tento jev je možné potlačit častějším podáváním léků nebo přidáním dalších antiparkinsonik. Protože tyto tzv. motorické fluktuace se mohou zvýrazňovat, je nezbytné někdy podávat léky velmi často. U těžkých, pokročilých případů tohoto onemocnění občas nastává situace, kdy působení léků je neodhadnutelné. Jedná se o tzv. "fenomén on-off", kdy stav pacienta kolísá mezi ze stavu "on" do "off" a zpět. Léčba je v tomto případě obtížná

 

Diskinézy
Obvykle je pozorujeme při předávkování nebo jako projev vrcholící hladiny levodopy po jejím podání. Jedná se o abnormní mimovolní pohyby (dyskinézy), které jsou nepravidelné, někdy připomínající tanec, někdy trhavé, mohou se objevovat na kterékoli části těla. Nazývají se choreatorní pohyby nebo chorea (z řeckého slova pro tanec). Méně často se dyskinézy objevují při nižší hladině dopa a při jejím dalším zvýšení vymizí (low-dopa).

 

Vedlejší příznaky


Poruchy řeči
Poruchy řeči jsou časté. Zpočátku může být hlas tlumený, intonace monotónní. Může se projevit úbytek normální variace hlasitosti a intonace v závislosti na citovém rozpoložení a pacient pak mluví monotónně jako počítač. Je možná také porucha řeči charakteru rychlého nahuštění slov, odpovídající rychlým, šouravým krůčkům v propulsi, někdy se objevuje chraplavé zabarvení hlasu, porucha artikulace. V pokročilých případech se může objevit zvláštní typ poruchy řeči připomínající koktání, takže řeč může být obtížně srozumitelná.


Polykání
Polykací obtíže (dysfágie), se objevují obvykle v pozdějších stádiích onemocnění. Polykání je komplikovaný automatický pohyb, který může být narušen poruchou koordinace svalů jazyka a hltanu.


Slinění
Slinění je výsledkem poruchy polykání slin, nikoli jejich zvýšené tvorby.


Seboroická dermatitida
Jedná se o dosti časté onemocnění kůže u mnoha lidí, u pacientů s Parkinsonovou chorobou častější. Z důvodu zvýšeného vylučování tukových látek, zejména v oblasti čela a kštice, se kůže stává mastnou zarudlou, svědivou a šupící.


Váhový úbytek
Úbytek na váze, občas významný, je u pacientů s Parkinsonovou chorobou častý. Může to být důsledek poklesu chuti k jídlu, polykacích obtíží, přidružených poruch trávícího traktu (viz dále) a také nadměrného pohybu (výrazný třes, těžké mimovolní pohyby).


Zácpa a další trávící obtíže
Zácpa je velmi častá, častější u starších lidí. Zpomalení střevních pohybů může způsobovat samotná Parkinsonova choroba, také některá antiparkinsonika mohou svými vedlejšími účinky problém zvýrazňovat.
Pro pacienta může být velmi nepříjemné vzedmutí břicha. U neléčených pacientů může být nevolnost a zvracení, i když podobné obtíže jsou častější jako nežádoucí účinky antiparkinsonik, zejména v počátečních stádiích léčby.


Obtíže s močením
Častá je zvýšená frekvence močení (protože močový měchýře se při močení dokonale nevyprazdňuje) a také zvýšená naléhavost močení. Normální reflex močení může být u pacientů s Parkinsonovou chorobou narušen a obtíže se obvykle zvýrazňují v noci. Pacient může mít obtíže na počátku močení, vyprazdňování může být zpomaleno, močový měchýř přeplněný. Může dojít k pomočení, pokud pacient nestihne včas dojít na WC. Obtíže mohou zhoršovat další onemocněními močového ústrojí, jako je infekce močových cest, onemocnění prostaty u mužů nebo pokles dělohy a močového měchýře u žen.


Sexuální dysfunkce
U pacientů s Parkinsonovou chorobou může být snížen pohlavní pud (libido). Léčba Parkinsonovy choroby antiparkinsoniky libido často upravuje, v některých případech i zvyšuje (což může také působit obtíže).


Závratě
Závratě u pacientů s Parkinsonovou chorobou bývají způsobeny poklesem krevního tlaku při změně polohy (pokud se pacient postaví ze sedu či lehu), mohou být provázeny pocitem zatmění před očima, někdy mdlobami.


Bolesti a dystonie
Zejména na končetinách se mohou objevovat pocity trnutí a mravenčení. Může se také jednat o projevy jiných onemocnění, jako například uskřinutí nervů při onemocnění bederní nebo krční páteře. Svalové křeče (dystonie) zejména v dolních končetinách mohou být časté a mohou být provázeny značnými bolestmi. Postižení se může týkat kteréhokoli části těla, včetně krku (torticollis), víček (blefarospasmus), žvýkacího svalstva, horních a dolních končetin.
Blefarospasmus, kdy víčka jsou pevně sevřena s nemožností otevřít oči je častější jako nežádoucí účinek léčby antiparkinsoniky při vysokém dávkování, zatímco dystonie na dolních končetinách jsou častější u neléčených nebo nedostatečně léčených pacientů.
Vzácně může dystonie postihovat dýchací svalstvo (respirační dystonie). Pocit zkrácení dechu může pacienta vystrašit. Ačkoli respirační dystonie je pro pacienta velmi nepříjemná, nebývá nebezpečná, pokud je vyloučeno plicní nebo srdeční onemocnění.


Pocení
Stejně jako poruchy střevní a močového měchýře, impotence a poruchy regulace krevního tlaku, vycházejí i poruchy pocení z postižení části nervové soustavy, která řídí tyto automatické funkce (autonomní nervová soustava). Poruchy autonomní nervové soustavy se nazývají dysautonomie. Pokud je tato tzv. dysautonomie akutní a v popředí obtíží, může se jednat o atypickou formu parkinsonismu zvanou Shy-Dragerův syndrom. Poruchy pocení jsou časté i u Parkinsonovy choroby, často je více postižena horní část těla.

 

Příznaky týkající se psychiky, chování, nálady


Deprese, úzkost, panické ataky
Deprese a úzkost se objevuje až u 50% pacientů s Parkinsonovou chorobou. Někdy mohou být tyto příznaky ve vývoji choroby mezi prvními. U malého počtu pacientů je prvním příznakem typická panická ataka s bušením srdce, hyperventilací, pocením, bledostí, strachem ze smrti. Deprese může vést ke ztrátě motivace, kdy pacient nemá chuť celý den nic dělat. Tato porucha nálady může být částečně reakcí na chorobu, ale častěji je důsledkem biochemických změn v mozku, zejména úbytku dopaminu a serotoninu, které mají také vliv na regulaci nálady. Někdy může být deprese tak vážná, že vyžaduje zásah psychiatra. Častěji je však deprese a úzkost jen mírná. Psychické příznaky se někdy zlepší po podání antiparkinsonik, často je ale nutná přídatná psychiatrická léčba.


Poruchy spánku
Poruchy spánkového cyklu jsou u pacientů s Parkinsonovou chorobou časté. Porucha usínání je méně častá, častější je porucha trvání spánku. Pacient většinou bez problémů usíná, ale během noci se často budí. Větší problém vzniká, když pacient podřimuje během dne a v noci nemůže spát - dochází k obrácení spánkového cyklu. Někteří nemocní mají velmi živé sny (může to být důsledek nadměrného podávání antiparkinsonik), mluví a házejí sebou ze spánku, což obvykle nečíní obtíže přímo nemocnému, ale jeho okolí. Může se objevit také kopání nohama a záškuby končetin (noční myklonus). Pokud se nemocný v noci probudí, je důležité, se pokusil znovu usnout a zajistil si tak kvalitní odpočinek, místo aby vstal a chodil po domě.


Demence, zhoršení paměti, zmatenost
Obtíže s pamětí, myšlením, hledáním slov a další rysy tzv. kognitivní dysfunkce (demence) se objevují až u 40-50% pacientů s Parkinsonovou chorobou, zejména v pozdních stádiích onemocnění u starších nemocných. Tyto problémy jsou obvykle mírnější než u nemocných s Alzheimerovou chorobou. Pokud se tyto obtíže objevují časně ve vývoji choroby, může to znamenat rozsáhlejší postižení mozku s degenerací nervových buněk, obsahujících Lewyho tělíska - tzv. diffuse Lewy body disease. Ačkoli se může vyskytnout souběh Parkinsonovy choroby a Alzheimerovy choroby, je nutné si uvědomit, že určité mentální postižení patří do obrazu Parkinsonovy choroby samotné.


Halucinace a psychóza
Důsledkem nadměrného podávání antiparkinsonik může být porucha vnímání s halucinacemi. Halucinace jsou obvykle zrakové, zřídka sluchové. Bludy (nevývratné, chybné přesvědčení) a paranoia (neodůvodněný pocit pronásledování, sledování...) se mohou v rámci Parkinsonovy choroby také vyskytnout. Příznaky tohoto typu jsou obvykle důsledkem nadměrného podávání antiparkinsonik, i když občas, zejména při diffuse Lewy body disease se mohou vysktnout i bez souvislosti s antiparkinsoniky.