Co je epileptický záchvat?

Epileptický záchvat je vyvolán netlumenými výboji mozkových buněk (tzv. neuronů). Příčiny jsou různé - od nepatrných změn ve funkci některých buněk, přes poškození mozku při úrazech až po změny tkáně při mozkových cévních příhodách. V zásadě však lze říci, že každé poškození mozku (i zdánlivě nepatrné) může mít za následek výskyt epileptických záchvatů. Nejméně 5% ze všech obyvatel (tj. každý dvacátý) prodělalo v průběhu svého života alespoň 1 epileptický záchvat. Na vyvolání záchvatu se mohou podílet různé okolnosti – nedostatek spánku, horečka, vyčerpání, některé léky, jakož i alkohol (nebo jeho náhlé odnětí)! Pravděpodobnost, že se setkáte s nutností poskytnout první pomoc člověku s epileptickým záchvatem je výrazně vyšší, než že potkáte člověka, postiženého akutním srdečním infarktem.

 

Jak poznat epileptický záchvat?
Odpověď na tuto otázku není tak snadná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Epileptických záchvatů je mnoho druhů a jen jeden z nich, tzv. Grand mal (z francouzštiny) – což znamená velký záchvat rozpozná bez obtíží jako epileptický záchvat i laik. Postižený se náhle zhroutí na zem, ztuhne v napětí svalstva celého těla, zmodrá v obličeji a poté se dostaví křečovité záškuby paží a nohou.
Avšak takový záchvat je spíše výjimkou – mnohem častější jsou tzv. malé záchvaty (petit mals), které jsou mnohem nenápadnější a také většinou unikají pozornosti okolí. Ve srovnání s velkým epileptickým záchvatem jsou “malé“ záchvaty mnohem méně alarmující, poutají menší pozornost okolí a ani člověk v bezprostřední blízkosti nemusí poznat, že postižený má záchvat. I tyto malé záchvaty však mohou mít velice rozdílnou podobu.

 

Jaké epileptické záchvaty se rozlišují ?
Tato otázka není položena jen z vědeckého zájmu. Jen ten, kdo ví jak může epileptický záchvat vypadat a dokáže jej rozpoznat, může poskytnout také přiměřenou první pomoc. Není žádnou vzácností, že člověk postižený “malým“ epileptickým záchvatem je považován za opilého. Při záchvatu může být postižený i při vědomí – jde-li o “jednoduchý ložiskový“ nebo “jednoduchý parciální“ záchvat. Při takovém záchvatu se mohou vyskytovat nejrůznější projevy, které souvisejí s mozkovou činností. Mohou se (například) objevit záškuby svalů, postižený může pociťovat různé pocity v některé části těla, může slyšet zvuky, vidět předměty, které ve skutečnosti neexistují (zrakové přeludy), mít nejrůznější pachutě atd. Takové záchvaty jsou jen zřídka ostatními osobami rozpoznatelné. V průběhu záchvatů může nastat porucha nebo ztráta vědomí, zvláště tehdy, pokud je epileptickým výbojem zasažen větší počet nervových buněk, takže mozek v tom okamžiku není schopen plnit své normální funkce. Postižený ale nemusí vždy upadnout. Často zůstává stát, ale může se potácet, provádět bezúčelné pohyby nebo činnosti, nebo nesrozumitelně hovoří. Tento druh záchvatů se označuje jako “komplexně ložiskové“ (nebo též parciální), při čemž výraz “komplexně“ zde znamená, že je postiženo také vědomí pacienta. Právě takto postižení vyvolávají v okolí dojem, že jsou “divní“ nebo opilí. Jen velmi zřídka nás napadne, že by mohli právě prodělávat epileptický záchvat.
Kromě právě popsaných základních typů existuje ještě celá řada dalších druhů epileptických záchvatů, z nichž některé vypadají jako náhlý záchvat (např. tonický záchvat s pádem), jiné jen zřídka zavdají příčinu k tomu, abychom postiženému poskytovali první pomoc – jako například epileptické záchvaty absencí u dětí školního věku, které vyhlížejí jako chvilková nepozornost či zahledění.


Další a podrobnější informace Vám na požádání sdělí ošetřující lékař, případně ošetřující lékař nemocného se záchvatovým onemocněním, jste-li jeho příbuzný.