Timonil® retard / příbalový leták
Timonil® 150 retard
Timonil® 300 retard
Timonil® 600 retard
Carbamazepinum , tablety s prodlouženým uvolňováním
Složení
Účinná látka
Carbamazepinum, 1 tableta obsahuje 150 mg , nebo 300 mg, nebo 600 mg karbamazepinu
Pomocné látky
Methakrylátový kopolymer C, mikrokrystalická celulóza, mastek, koloidní bezvodý oxid křemičitý, stearan hořečnatý, sodná sůl karboxymethylškrobu
Indikační skupina
Antiepileptikum, antineuralgikum
Charakteristika
Karbamazepin potlačuje opakované nervové impulsy, tlumí synaptický přenos a tím snižuje další šíření křečového výboje. Protibolestivý účinek při neuralgiích nastává pravděpodobně potlačením přenosů vzruchů v míšních jádrech trojklanného nervu. Karbamazepin se vstřebá relativně pomalu a prakticky téměř úplně.
Indikace
Timonil® retard se užívá k léčbě epilepsie (padoucnice), a to u jednoduchých parciálních záchvatů (fokálních) komplexních parciálních záchvatů (psychomotorických), záchvatů typu Grand mal, zvláště ložiskového původu (spánkový grand mal, difúzní grand mal) a u smíšených epileptických poruch.
Dále se používá k léčbě záchvatovité bolesti v oblasti obličeje (neuralgie trojklanného nervu) a jiných bolestivých křečových stavů různého původu (např. neuralgie jazykohltanového nervu, bolestivé postižení nervů v průběhu cukrovky, záchvatovité bolestivé a křečové stavy u roztroušené sklerozy).
Timonil® retard se dále používá k prevenci epileptických záchvatů při odvykací léčbě závislosti na alkoholu (pouze při pobytu v nemocnici).
V psychiatrii k předcházení a léčbě bipolární afektivní poruchy..
Přípravek je určen pro dospělé, mladistvé a děti od 6 let.
Kontraindikace
Karbamazepin se nesmí užívat při přecitlivělosti na účinnou látku nebo pomocné látky, při onemocněních kostní dřeně, při poruchách převodu srdečních vzruchů (síňokomorových blokádách) a při zjištěné přecitlivělosti na tricyklická antidepresiva. Dále se nesmí užívat při akutní intermitentní porfyrii, což je vrozené onemocnění, jehož jedním z příznaků je temně rudé zbarvení moči. Karbamazepin se nesmí užívat současně, nebo nejméně 14 dní po skončení léčby tzv. inhibitory MAO (např.Parnate, Aurorix). Dále jej nelze podávat u nemocných se záchvaty absencí a s myoklony, protože může sám tyto záchvaty vyvolávat, nebo již existující zesilovat.
Pouze ze zvláště závažných důvodů mohou Timonil® užívat pacienti s onemocněním krve, s těžšími poruchami jaterními, ledvinovými a srdečními a s poruchami látkové výměny sodíku.
Užívání v těhotenství a během kojení
Ženy, které si přejí otěhotnět, se musí při léčbě karbamazepinem bezpodmínečně poradit se svým ošetřujícícm lékařem. V těhotenství lze lék užívat jen v nezbytných případech a po důkladném zvážení všech rizik lékařem. Na počátku těhotenství, zvláště pak mezi 20. a 40. dnem těhotenství lékař upraví dávky karbamazepinu i případných jiných antiepileptik. Karbamazepin přechází do mateřského mléka, avšak jen v nepatrném množství. Pouze pokud by se u kojence projevoval malý přírůstek na váze, nebo nadměrná potřeba spánku, lékař kojení přeruší.
Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky bývají častější při kombinované léčbě s jinými přípravky, než při léčbě Timonilem® samotným. Zejména na počátku léčby a v závislosti na dávce se mohou projevit některé z následujících nežádoucích účinků :
Malátnost, spavost, únavnost, závratě, poruchy rovnováhy a pohybová nejistota, příležitostně též bolesti hlavy, u starších nemocných vzácně i zmatenost a neklid. Ojediněle se vyskytují depresivní rozlady, agresivní jednání, zpomalené myšlení, popudlivost, až poruchy vnímání (halucinace) a ušní šelesty. Zřídka se vyskytuje třes, mimovolní pohyby, svalové záškuby. U starších osob a u nemocných s organickým postižením mozku lze pozorovat pohybové poruchy, jako např. mimovolní pohyby ústního a obličejového svalstva, ojediněle poruchy řeči, změny citlivosti, záněty nervů, ochabnutí až ochrnutí dolních končetin a poruchy chuti. Zmíněné poruchy obvykle samy vymizí do 8 až 14 dní po zahájení léčby, nebo po snížení dávky. Ojediněle se mohou vyskytnout záněty spojivek, příležitostně i poruchy zraku, jako dvojité vidění, neostré vidění, i případy zákalu čočky. Vyjímečně se objevují bolesti kloubů a svalů, rovněž i svalové křeče. Po vysazení karbamazepinu tyto obtíže vymizely. Mohou se vyskytnout kožní reakce z přecitlivělosti na přípravek, jako svědivá vyrážka, někdy i s horečkou, ojediněle i záněty kůže, puchýře, přecitlivělost na světlo, krvácení do kůže, zvýšené pocení a záněty drobných cév. Příležitostně se může projevit nechutenství, sucho v ústech, nevolnost až zvracení, zřídka zácpa nebo průjem. Ojediněle záněty ústní sliznice a bolesti břicha. Tyto obtíže však většinou vymizí po 8 až 14 dnech nebo po snížení dávky léku a lze jim opatrným dávkováním předejít. Občas se zjišťují změny jaterních funkcí, zřídka se žloutenkou, zcela ojediněle se může vyskytnout zánět jater. Vzhledem ke sníženému vylučování moči se může vzácně objevit pokles hladiny sodíku v séru se zvracením a bolestmi hlavy, ojediněle až se stavy zmatenosti. V jednotlivých případech se vyskytují otoky a váhový přírůstek, zcela ojediněle zvětšení prsních žlaz u mužů nebo vylučování mléka. Karbamazepin může též ovlivnit hladiny hormonů štítné žlázy. Poruchy ledvinových funkcí se vyskytují zřídka. Patří mezi ně např. výskyt bílkoviny a krve v moči, snížené vylučování moči až k příznakům ledvinového selhávání a dalším močovým obtížím, jako ztížené močení, zadržování moči, nebo nadměrné močení. Dále se ojediněle mohou vyskytnout poruchy sexuálních funkcí, jako poruchy potence a snížené libido. Řídce se vyskyuje zpomalení srdečního rytmu a jiné poruchy srdečního rytmu, stejně jako zhoršení již existujícího srdečního onemocnění, zvláště u starších nemocných nebo nemocných s poruchou oběhových funkcí. Ještě méně často se projevuje porucha převodu srdečních vzruchů, v ojedinělých případech se ztrátou vědomí a změnami krevního tlaku, ojediněle i záněty žil a žilní vmetky. Zřídka se vyskytují pozdní alergické reakce, postihující více orgánových systémů s horečkami, kožními projevy, zánětem drobných cév, zvětšením mízních uzlin, bolestmi kloubů, snížením počtu bílých krvinek, zvětšením jater a sleziny anebo s poruchami jaterních funkcí. Tyto projevy se mohou vyskytovat v nejrůznějších kombinacích. Ojediněle byly pozorovány prudké celkové alergické reakce a neinfekční záněty mozkových blan se svalovými křečemi.
Při případném výskytu jakýchkoli nežádoucích účinků vyhledejte co nejdříve svého lékaře!
Interakce
Účinky karbamazepinu a účinky jiných současně užívaných léků se mohou navzájem významně ovlivňovat. Informujte proto svého lékaře o všech lécích, které v současné době užíváte nebo které začnete užívat - ať na lékařský předpis nebo bez něj! Než začnete současně s karbamazepinem užívat nějaký volně prodejný lék, poraďte se se svým ošetřujícím lékařem! Léky, obsahující inhibitory MAO musí být vysazeny nejméně 14 dní před zahájením léčby karbamazepinem. Při užívání antikoncepčních tablet se může v důsledku snížení jejich účinku objevit náhlé krvácení mezi obvyklou menstruací, proto je vhodné uvážit nasazení jiné, nehormonální antikoncepční metody. V průběhu léčby karbamazepinem nesmíte požívat alkohol.
Dávkování
Přesné dávkování, délku léčby i odstup mezi dávkami určí vždy lékař. Léčba Timonilem® se postupně zvyšuje od počátečních nízkých dávek, až k optimálně účinné dávce. Obvykle se užívá 300 až 1200 mg karbamazepinu denně a nedoporučuje se vyšší celková denní dávka než 1600 mg, protože při vyšších dávkách se zmnožuje výskyt nežádoucích účinků. Přiměřená dávka se stanoví při současném sledování hladiny karbamazepinu v krevní plazmě, zvláště při kombinované léčbě s jinými léky. Celková denní dávka se zpravidla rozděluje do několika jednotlivých dávek.
Timonil® se užívá k léčbě epilepsie především samostatně. Léčbu musí sledovat odborný lékař (neurolog, dětský neurolog). Při zahájení léčby je nutno dávku před tím užívaného protizáchvatového léčiva snižovat a vysazovat postupně. Obvykle se užívá u dospělých počáteční dávka 300 mg/den (1 tableta), pomalu se zvyšující až do udržovací dávky 600 až 1200 mg/denně. Udržovací dávka pro děti bývá obvykle 10 - 20 mg/kg tělesné hmotnosti.
Pokud nenařídí lékař jinak, platí následující dávkovací doporučení:
počáteční denní dávka udržovací denní dávka
Dospělí: 300 mg 600 – 1200 mg (v 1-2 dávkách)
Děti: 6 - 10 let 150 mg 300 – 600 mg (v 1-2 dávkách)
11 - 15 let 150 mg 600 – 900 mg (v 1-2 dávkách)
Záchvatovité bolesti v oblasti obličeje ( neuralgie n.trigeminus)
Léčba se obvykle zahajuje počáteční denní dávkou 150 - 300 mg ve 2 jednotlivých dávkách a stoupá se až k dosažení úlevy od bolesti (v průměru 300 - 900 mg /den) . Následně je pak možné v některých případech pokračovat v léčení v nižší dostatečné udržovací dávce cca 450 mg denně. U starších a citlivých pacientů je někdy postačující počáteční dávka 150 mg denně.
Bolestivé stavy u poškození nervů v průběhu cukrovky
Průměrná denní dávka bývá 600 mg, vyjímečně až 1200 mg denně (rozděleně do 2 dávek).
Neepileptické záchvaty u roztroušené sklerozy
Průměrná denní dávka je 300 - 900 mg (v 1 - 2 dávkách).
Prevence záchvatů u odvykací léčby
Průměrná denní dávka je 600 mg , v těžších případech až 1200 mg/den již od počátku léčby. Nedoporučuje se kombinace s jinými uklidňujícími prostředky a s léky na spaní (hypnotiky).
Profylaxe bipolární afektivní poruchy
Počáteční dávka bývá 300 mg (2 x 150 mg), které obvykle dostačuje. Výjimečně lze vystoupat až na 600 - 900 mg denně ve 2 dílčích dávkách .
Způsob užívání
Tablety Timonil® retard jsou opatřeny půlicí rýhou - lze je rozdělit. Užívají se během jídla nebo po jídle s trochou vody, nebo je můžete nechat rozpadnout ve vodě a užít jako suspenzi. V některých případech může lékař doporučit rozdělit denní dávku na více (4 - 5) dílčích dávek , pak jsou však vhodnější tablety bez prodlouženého účinku.
Vynechání dávky
Pokračujte dále podle léčebného rozpisu.
Nikdy se nepokoušejte další dávku zdvojnásobit !!!
Pokud vynecháte více dávek, musíte se poradit se svým lékařem.
Délka užívání
Délka užívání a léčby je dána druhem onemocnění a individuální reakcí nemocného, a stanoví ji vždy ošetřující lékař. V žádném případě nevysazujte lék svévolně. Protizáchvatová (antiepileptická) léčba je v zásadě dlouhodobá. O nasazení léčby, jejím trvání, změnách a případném vysazení rozhoduje vždy odborný lékař (neurolog, dětský neurolog), který je za antiepileptickou léčbu odpovědný.
Při léčbě bolestivých stavů (neuralgií) se osvědčilo po odeznění bolesti pokračovat ještě po několik týdnů v léčbě v dostatečné udržovací dávce a poté opatrným snižováním dávek ověřit, zda již došlo ke spontánnímu vymizení obtíží (spontánní remisi). Pokud by došlo ke znovuobjevení bolestivých záchvatů, bude lékař pokračovat v dosavadní udržovací léčbě.
Upozornění
Při výskytu horeček, bolestí v krku, alergických kožních projevů (jako vyrážky se zvětšením mízních uzlin) nebo příznaků chřipkovitého onemocnění v průběhu léčby karbamazepinem vyhledejte ihned lékaře. Při těžších alergických reakcích karbamazepin ihned vysaďte. Rovněž, pokud by se vyskytly příznaky zánětu, jater, jako malátnost, nechutenství, nevolnost, žloutenka a zvětšení jater, vyhledejte bez odkladu lékaře. Vzhledem k uvedeným možným nežádoucím účinkům a alergickým reakcím jsou nutné pravidelné kontroly krevního obrazu a sledování funkce jater a ledvin, zvláště při dlouhodobé léčbě. Při kombinaci karbamazepinu s jinými antiepileptiky bude lékař kontrolovat hladiny léků v krevní plasmě a jejich dávky přiměřeně upravovat. U nemocných se zeleným zákalem (glaukomem) bude lékař pravidelně kontrolovat nitrooční tlak.
Předávkování
Dojde-li k předávkování, mohou se zesílit nežádoucí příznaky (viz.odst. Nežádoucí příznaky) dále se může objevit třes, předrážděnost, záchvaty křečí, poruchy dechu, srdečního rytmu a změny EKG, změny krevního tlaku nebo laboratorních testů. Speciální protilátka proti karbamazepinu není známa, léčba se provádí v nemocnici podle příznaků.
Při předávkování nebo náhodném požití přípravku dítětem vyhledejte lékaře.
Řízení motorových vozidel a obsluha strojů
I při správném a řádném užívání předepsaných dávek může tento lék nepříznivě ovlivnit činnost, vyžadující zvýšenou pozornost, koordinaci pohybů a rychlé rozhodování (např. při řízení motorových vozidel, obsluze strojů, práci ve výškách apod.) Tuto činnost byste měl(a) vykonávat pouze na základě výslovného souhlasu lékaře. Při současném požívání alkoholu to platí ve zvýšené míře.
Varování
Přípravek nesmí být používán po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu
Přípravek uchovávejte mimo dosah dětí !
Timonil® 300 retard
Timonil® 600 retard
Carbamazepinum , tablety s prodlouženým uvolňováním
Složení
Účinná látka
Carbamazepinum, 1 tableta obsahuje 150 mg , nebo 300 mg, nebo 600 mg karbamazepinu
Pomocné látky
Methakrylátový kopolymer C, mikrokrystalická celulóza, mastek, koloidní bezvodý oxid křemičitý, stearan hořečnatý, sodná sůl karboxymethylškrobu
Indikační skupina
Antiepileptikum, antineuralgikum
Charakteristika
Karbamazepin potlačuje opakované nervové impulsy, tlumí synaptický přenos a tím snižuje další šíření křečového výboje. Protibolestivý účinek při neuralgiích nastává pravděpodobně potlačením přenosů vzruchů v míšních jádrech trojklanného nervu. Karbamazepin se vstřebá relativně pomalu a prakticky téměř úplně.
Indikace
Timonil® retard se užívá k léčbě epilepsie (padoucnice), a to u jednoduchých parciálních záchvatů (fokálních) komplexních parciálních záchvatů (psychomotorických), záchvatů typu Grand mal, zvláště ložiskového původu (spánkový grand mal, difúzní grand mal) a u smíšených epileptických poruch.
Dále se používá k léčbě záchvatovité bolesti v oblasti obličeje (neuralgie trojklanného nervu) a jiných bolestivých křečových stavů různého původu (např. neuralgie jazykohltanového nervu, bolestivé postižení nervů v průběhu cukrovky, záchvatovité bolestivé a křečové stavy u roztroušené sklerozy).
Timonil® retard se dále používá k prevenci epileptických záchvatů při odvykací léčbě závislosti na alkoholu (pouze při pobytu v nemocnici).
V psychiatrii k předcházení a léčbě bipolární afektivní poruchy..
Přípravek je určen pro dospělé, mladistvé a děti od 6 let.
Kontraindikace
Karbamazepin se nesmí užívat při přecitlivělosti na účinnou látku nebo pomocné látky, při onemocněních kostní dřeně, při poruchách převodu srdečních vzruchů (síňokomorových blokádách) a při zjištěné přecitlivělosti na tricyklická antidepresiva. Dále se nesmí užívat při akutní intermitentní porfyrii, což je vrozené onemocnění, jehož jedním z příznaků je temně rudé zbarvení moči. Karbamazepin se nesmí užívat současně, nebo nejméně 14 dní po skončení léčby tzv. inhibitory MAO (např.Parnate, Aurorix). Dále jej nelze podávat u nemocných se záchvaty absencí a s myoklony, protože může sám tyto záchvaty vyvolávat, nebo již existující zesilovat.
Pouze ze zvláště závažných důvodů mohou Timonil® užívat pacienti s onemocněním krve, s těžšími poruchami jaterními, ledvinovými a srdečními a s poruchami látkové výměny sodíku.
Užívání v těhotenství a během kojení
Ženy, které si přejí otěhotnět, se musí při léčbě karbamazepinem bezpodmínečně poradit se svým ošetřujícícm lékařem. V těhotenství lze lék užívat jen v nezbytných případech a po důkladném zvážení všech rizik lékařem. Na počátku těhotenství, zvláště pak mezi 20. a 40. dnem těhotenství lékař upraví dávky karbamazepinu i případných jiných antiepileptik. Karbamazepin přechází do mateřského mléka, avšak jen v nepatrném množství. Pouze pokud by se u kojence projevoval malý přírůstek na váze, nebo nadměrná potřeba spánku, lékař kojení přeruší.
Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky bývají častější při kombinované léčbě s jinými přípravky, než při léčbě Timonilem® samotným. Zejména na počátku léčby a v závislosti na dávce se mohou projevit některé z následujících nežádoucích účinků :
Malátnost, spavost, únavnost, závratě, poruchy rovnováhy a pohybová nejistota, příležitostně též bolesti hlavy, u starších nemocných vzácně i zmatenost a neklid. Ojediněle se vyskytují depresivní rozlady, agresivní jednání, zpomalené myšlení, popudlivost, až poruchy vnímání (halucinace) a ušní šelesty. Zřídka se vyskytuje třes, mimovolní pohyby, svalové záškuby. U starších osob a u nemocných s organickým postižením mozku lze pozorovat pohybové poruchy, jako např. mimovolní pohyby ústního a obličejového svalstva, ojediněle poruchy řeči, změny citlivosti, záněty nervů, ochabnutí až ochrnutí dolních končetin a poruchy chuti. Zmíněné poruchy obvykle samy vymizí do 8 až 14 dní po zahájení léčby, nebo po snížení dávky. Ojediněle se mohou vyskytnout záněty spojivek, příležitostně i poruchy zraku, jako dvojité vidění, neostré vidění, i případy zákalu čočky. Vyjímečně se objevují bolesti kloubů a svalů, rovněž i svalové křeče. Po vysazení karbamazepinu tyto obtíže vymizely. Mohou se vyskytnout kožní reakce z přecitlivělosti na přípravek, jako svědivá vyrážka, někdy i s horečkou, ojediněle i záněty kůže, puchýře, přecitlivělost na světlo, krvácení do kůže, zvýšené pocení a záněty drobných cév. Příležitostně se může projevit nechutenství, sucho v ústech, nevolnost až zvracení, zřídka zácpa nebo průjem. Ojediněle záněty ústní sliznice a bolesti břicha. Tyto obtíže však většinou vymizí po 8 až 14 dnech nebo po snížení dávky léku a lze jim opatrným dávkováním předejít. Občas se zjišťují změny jaterních funkcí, zřídka se žloutenkou, zcela ojediněle se může vyskytnout zánět jater. Vzhledem ke sníženému vylučování moči se může vzácně objevit pokles hladiny sodíku v séru se zvracením a bolestmi hlavy, ojediněle až se stavy zmatenosti. V jednotlivých případech se vyskytují otoky a váhový přírůstek, zcela ojediněle zvětšení prsních žlaz u mužů nebo vylučování mléka. Karbamazepin může též ovlivnit hladiny hormonů štítné žlázy. Poruchy ledvinových funkcí se vyskytují zřídka. Patří mezi ně např. výskyt bílkoviny a krve v moči, snížené vylučování moči až k příznakům ledvinového selhávání a dalším močovým obtížím, jako ztížené močení, zadržování moči, nebo nadměrné močení. Dále se ojediněle mohou vyskytnout poruchy sexuálních funkcí, jako poruchy potence a snížené libido. Řídce se vyskyuje zpomalení srdečního rytmu a jiné poruchy srdečního rytmu, stejně jako zhoršení již existujícího srdečního onemocnění, zvláště u starších nemocných nebo nemocných s poruchou oběhových funkcí. Ještě méně často se projevuje porucha převodu srdečních vzruchů, v ojedinělých případech se ztrátou vědomí a změnami krevního tlaku, ojediněle i záněty žil a žilní vmetky. Zřídka se vyskytují pozdní alergické reakce, postihující více orgánových systémů s horečkami, kožními projevy, zánětem drobných cév, zvětšením mízních uzlin, bolestmi kloubů, snížením počtu bílých krvinek, zvětšením jater a sleziny anebo s poruchami jaterních funkcí. Tyto projevy se mohou vyskytovat v nejrůznějších kombinacích. Ojediněle byly pozorovány prudké celkové alergické reakce a neinfekční záněty mozkových blan se svalovými křečemi.
Při případném výskytu jakýchkoli nežádoucích účinků vyhledejte co nejdříve svého lékaře!
Interakce
Účinky karbamazepinu a účinky jiných současně užívaných léků se mohou navzájem významně ovlivňovat. Informujte proto svého lékaře o všech lécích, které v současné době užíváte nebo které začnete užívat - ať na lékařský předpis nebo bez něj! Než začnete současně s karbamazepinem užívat nějaký volně prodejný lék, poraďte se se svým ošetřujícím lékařem! Léky, obsahující inhibitory MAO musí být vysazeny nejméně 14 dní před zahájením léčby karbamazepinem. Při užívání antikoncepčních tablet se může v důsledku snížení jejich účinku objevit náhlé krvácení mezi obvyklou menstruací, proto je vhodné uvážit nasazení jiné, nehormonální antikoncepční metody. V průběhu léčby karbamazepinem nesmíte požívat alkohol.
Dávkování
Přesné dávkování, délku léčby i odstup mezi dávkami určí vždy lékař. Léčba Timonilem® se postupně zvyšuje od počátečních nízkých dávek, až k optimálně účinné dávce. Obvykle se užívá 300 až 1200 mg karbamazepinu denně a nedoporučuje se vyšší celková denní dávka než 1600 mg, protože při vyšších dávkách se zmnožuje výskyt nežádoucích účinků. Přiměřená dávka se stanoví při současném sledování hladiny karbamazepinu v krevní plazmě, zvláště při kombinované léčbě s jinými léky. Celková denní dávka se zpravidla rozděluje do několika jednotlivých dávek.
Timonil® se užívá k léčbě epilepsie především samostatně. Léčbu musí sledovat odborný lékař (neurolog, dětský neurolog). Při zahájení léčby je nutno dávku před tím užívaného protizáchvatového léčiva snižovat a vysazovat postupně. Obvykle se užívá u dospělých počáteční dávka 300 mg/den (1 tableta), pomalu se zvyšující až do udržovací dávky 600 až 1200 mg/denně. Udržovací dávka pro děti bývá obvykle 10 - 20 mg/kg tělesné hmotnosti.
Pokud nenařídí lékař jinak, platí následující dávkovací doporučení:
počáteční denní dávka udržovací denní dávka
Dospělí: 300 mg 600 – 1200 mg (v 1-2 dávkách)
Děti: 6 - 10 let 150 mg 300 – 600 mg (v 1-2 dávkách)
11 - 15 let 150 mg 600 – 900 mg (v 1-2 dávkách)
Záchvatovité bolesti v oblasti obličeje ( neuralgie n.trigeminus)
Léčba se obvykle zahajuje počáteční denní dávkou 150 - 300 mg ve 2 jednotlivých dávkách a stoupá se až k dosažení úlevy od bolesti (v průměru 300 - 900 mg /den) . Následně je pak možné v některých případech pokračovat v léčení v nižší dostatečné udržovací dávce cca 450 mg denně. U starších a citlivých pacientů je někdy postačující počáteční dávka 150 mg denně.
Bolestivé stavy u poškození nervů v průběhu cukrovky
Průměrná denní dávka bývá 600 mg, vyjímečně až 1200 mg denně (rozděleně do 2 dávek).
Neepileptické záchvaty u roztroušené sklerozy
Průměrná denní dávka je 300 - 900 mg (v 1 - 2 dávkách).
Prevence záchvatů u odvykací léčby
Průměrná denní dávka je 600 mg , v těžších případech až 1200 mg/den již od počátku léčby. Nedoporučuje se kombinace s jinými uklidňujícími prostředky a s léky na spaní (hypnotiky).
Profylaxe bipolární afektivní poruchy
Počáteční dávka bývá 300 mg (2 x 150 mg), které obvykle dostačuje. Výjimečně lze vystoupat až na 600 - 900 mg denně ve 2 dílčích dávkách .
Způsob užívání
Tablety Timonil® retard jsou opatřeny půlicí rýhou - lze je rozdělit. Užívají se během jídla nebo po jídle s trochou vody, nebo je můžete nechat rozpadnout ve vodě a užít jako suspenzi. V některých případech může lékař doporučit rozdělit denní dávku na více (4 - 5) dílčích dávek , pak jsou však vhodnější tablety bez prodlouženého účinku.
Vynechání dávky
Pokračujte dále podle léčebného rozpisu.
Nikdy se nepokoušejte další dávku zdvojnásobit !!!
Pokud vynecháte více dávek, musíte se poradit se svým lékařem.
Délka užívání
Délka užívání a léčby je dána druhem onemocnění a individuální reakcí nemocného, a stanoví ji vždy ošetřující lékař. V žádném případě nevysazujte lék svévolně. Protizáchvatová (antiepileptická) léčba je v zásadě dlouhodobá. O nasazení léčby, jejím trvání, změnách a případném vysazení rozhoduje vždy odborný lékař (neurolog, dětský neurolog), který je za antiepileptickou léčbu odpovědný.
Při léčbě bolestivých stavů (neuralgií) se osvědčilo po odeznění bolesti pokračovat ještě po několik týdnů v léčbě v dostatečné udržovací dávce a poté opatrným snižováním dávek ověřit, zda již došlo ke spontánnímu vymizení obtíží (spontánní remisi). Pokud by došlo ke znovuobjevení bolestivých záchvatů, bude lékař pokračovat v dosavadní udržovací léčbě.
Upozornění
Při výskytu horeček, bolestí v krku, alergických kožních projevů (jako vyrážky se zvětšením mízních uzlin) nebo příznaků chřipkovitého onemocnění v průběhu léčby karbamazepinem vyhledejte ihned lékaře. Při těžších alergických reakcích karbamazepin ihned vysaďte. Rovněž, pokud by se vyskytly příznaky zánětu, jater, jako malátnost, nechutenství, nevolnost, žloutenka a zvětšení jater, vyhledejte bez odkladu lékaře. Vzhledem k uvedeným možným nežádoucím účinkům a alergickým reakcím jsou nutné pravidelné kontroly krevního obrazu a sledování funkce jater a ledvin, zvláště při dlouhodobé léčbě. Při kombinaci karbamazepinu s jinými antiepileptiky bude lékař kontrolovat hladiny léků v krevní plasmě a jejich dávky přiměřeně upravovat. U nemocných se zeleným zákalem (glaukomem) bude lékař pravidelně kontrolovat nitrooční tlak.
Předávkování
Dojde-li k předávkování, mohou se zesílit nežádoucí příznaky (viz.odst. Nežádoucí příznaky) dále se může objevit třes, předrážděnost, záchvaty křečí, poruchy dechu, srdečního rytmu a změny EKG, změny krevního tlaku nebo laboratorních testů. Speciální protilátka proti karbamazepinu není známa, léčba se provádí v nemocnici podle příznaků.
Při předávkování nebo náhodném požití přípravku dítětem vyhledejte lékaře.
Řízení motorových vozidel a obsluha strojů
I při správném a řádném užívání předepsaných dávek může tento lék nepříznivě ovlivnit činnost, vyžadující zvýšenou pozornost, koordinaci pohybů a rychlé rozhodování (např. při řízení motorových vozidel, obsluze strojů, práci ve výškách apod.) Tuto činnost byste měl(a) vykonávat pouze na základě výslovného souhlasu lékaře. Při současném požívání alkoholu to platí ve zvýšené míře.
Varování
Přípravek nesmí být používán po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu
Přípravek uchovávejte mimo dosah dětí !
